Dnes bych se s vámi chtěla podělit o zajímavosti, které vás čekají v Santiagu de Compostela, nevelkém městě ležícím v autonomní oblasti Galicie na severu Španělska. Je to velice zajímavé místo a určitě stojí za to ho navštívit, ale kromě poutníků ho u nás skoro nikdo nezná, tak bych to chtěla napravit a aspoň trošku vás s ním seznámit.
K Santiagu patří neodmyslitelně Svatojakubská pouť, jejímž symbolem je mušle hřebenatka. Je označena takovýmito patníky, které udávají směr.
Svatojakubská cesta, nebo chcete-li v originále Camino de Santiago, je ve skutečnosti celá síť poutních cest vedoucích napříč Evropou a sbíhajících se právě zde u katedrály v Santiagu de Compostela. Jedná se o jednu z nejstarších poutí v křesťanské Evropě. Jedním z prvních doložených poutníků z našich končin byl Lev z Rožmitálu, který pouť vykonal v rámci výpravy mírového poselstva českého krále Jiřího z Poděbrad v polovině 15. století. Možná znáte jeho příběh z knížky Z Čech až na konec světa od Aloise Jiráska. Ve středověku byla pouť velice populární, pak upadla téměř v zapomnění, ale v posledních letech se opět vrací na výsluní a každoročně láká stovky tisíc poutníků. K jejímu znovuobnovení přispěla pouť, kterou v roce 1982 vykonal papež Jan Pavel II., a také fakt, že byla v roce 1993 zapsána na seznam památek UNESCO.
Znavení poutníci, kteří právě ukončili svou cestu, posedávají před katedrálou.
První kroky všech, kdo zavítají do Santiaga, míří bezesporu ke katedrále. Ať už se jedná o poutníky nebo o turisty, láká všechny bez rozdílu. Před katedrálou se scházejí znavení poutníci, odhodí batohy a poutnické hole, sednou si jen tak na dlažbu a kochají se pohledem na monumentální stavbu s pocitem, že to dokázali! Bývá tu docela rušno. Vždyť v hlavní sezóně přichází i více jak tisíc poutníků denně. A je to velmi emotivní záležitost pozorovat to nadšení a štěstí v jejich očích, máte sto chutí to také zkusit a pouť absolvovat, každého ta atmosféra pohltí, mě to také chytlo a už několik let se odhodlávám, že do toho půjdu i já, jen jsem zatím nesehnala parťáka (tak kdybyste měl někdo zájem, tak dejte vědět). Správně by měla pouť začínat před vaším prahem, ale bude vám uznáno, pokud ujdete posledních sto kilometrů do Santiaga, nebo ujedete dvě stě kilometrů na kole či na koni. Na začátku cesty dostanete poutní knížku, která se nazývá „credencial del peregrino“. Do této knížky připomínající leporelo budete po cestě sbírat razítka, žádné nesmíte vynechat! Když budete mít všechna razítka pohromadě a dorazíte do Santiaga, dostanete tzv. „Compostelu“, certifikát potvrzující, že jste pouť absolvovali. A je to!
Paprsky zapadajícího slunce zabarví hlavní fasádu chrámu do zlatavých tónů.
Katedrálu, jako hlavní atrakci Santiaga, si nesmíme nechat ujít. Vstup je zdarma a je otevřená celý den, aby se sem dostali všichni poutníci, ať už přijdou brzy ráno, nebo dorazí až navečer. Ostatně navečer je katedrála nejkrásnější, paprsky zapadajícího slunce nasvítí monumentální barokní fasádu chrámu a vytvoří dojem, že je katedrála celá ze zlata. Zájemců o návštěvu je tolik, že si většinou musíte vystát obrovskou frontu, abyste se dostali dovnitř. MŮJ TAJNÝ TIP Č. 1: Naplánujte si návštěvu někdy mezi 14 a 16 hodinou, kdy jsou všichni španělští turisté a poutníci na obědě, takže v tuto dobu tu bývá menší nebo dokonce žádná fronta.
Pokud jste v Santiagu ve svatý rok, což je vždy, když svátek svatého Jakuba připadne na neděli, máte tu čest vejít do katedrály Svatou branou, která se otevírá jen v těchto svatých letech, v ostatních letech je zazděná. Vždy na silvestra před svatým rokem místní biskup o půlnoci slavnostně rozbije stěnu z cihel a vchod je otevřen po celý další rok. Na konci svatého roku bránu zase zazdí a zůstane zazděná až do dalšího svatého roku, což je díky přestupným rokům dost nepravidelné. Svatý rok připadl právě na letošek (2021), ale protože jsou zde pořád různá omezení kvůli pandemii, bylo rozhodnuto, že se svatý rok prodlouží i na rok 2022. Takováto výjimka byla udělena jen třikrát v historii. Takže pokud se vám nepodaří navštívit Santiago ještě letos, máte šanci i v příštím roce!
Schránka s ostatky svatého Jakuba nacházející se v podzemní kryptě.
Při prohlídce katedrály nesmíte vynechat podzemní kryptu, kde jsou ve stříbrné schránce umístěny ostatky svatého Jakuba. Dříve se také mohlo vystoupat k soše tohoto světce umístěné nad oltářem a absolvovat rituál, při kterém se objímá a případně líbá jeho stříbrný plášť, čímž by se vám mělo splnit vaše tajné přání. Dnes to bohužel není kvůli protiepidemickým opatřením možné, ale doufejme, že to brzy zase půjde.
Slavné botafumeiro před hlavním oltářem
Ale nezoufejte, v katedrále jsou i jiné atrakce. Například gigantická kadidelnice (v galicijštině botafumeiro), která visí ze stropu a během slavnostních mší se rozhoupává. Aby se toto monstrum, které s náplní váží přes 100 kg, dalo vůbec do pohybu, je potřeba 8 silných mužů v červených hábitech, kteří ho rozhoupají. Kadidelnice létá napříč celou lodí a dosahuje rychlosti až 68 km/h. Vypadá to dost nebezpečně, lidé křičí, mají strach, aby se něco nestalo. Nemusíte se bát, legenda sice praví, že při návštěvě katolických králů vylétla rozhoupaná kadidelnice ven z katedrály a zabila několik lidí, ale je to jen nepodložená pověst, ve skutečnosti nikdy nikdo o život nepřišel.
Špitál katolických veličenstev - dříve poslední štace nemocných poutníků, dnes luxusní pětihvězdičkový hotel.
Další zajímavou památkou, která stojí za návštěvu, je Špitál katolických veličenstev. Dnes je zde luxusní hotel, takzvaný „parador“, což je síť španělských hotelů, které se vždy nacházejí v nějaké úžasné historické budově. Můžete se stavit ve zdejší kavárně, dát si výbornou kávu a využít tuto příležitost k prohlídce interiéru této historické nemocnice, kterou nechala postavit katolická veličenstva Ferdinand a Izabela pro nemocné poutníky. Je tu jedna kuriozita, na kterou vás musím upozornit, protože jinak byste ji mohli lehce přehlédnout. Nad oknem královského apartmá, kde se ubytovává královská rodina, když zavítá do Santiaga, je zajímavý chrlič ve tvaru lidské postavy. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby tato postavička nevystrkovala své pozadí přímo na okno královského apartmá, a při dešti je to ještě umocněno tím, že z toho zadku chrlí… hádejte co! (Dešťovou vodu samozřejmě!) Autor chtěl zřejmě svérázným způsobem vyjádřit, co si o královské rodině myslí.
Park Alameda: pohled na katedrálu koupající se v ranním slunci.
Když už vám ze všech těch památek půjde hlava kolem, je skvělé udělat si přestávku a zajít si do blízkého parku Alameda. Španělé nejsou moc kreativní při vymýšlení geografických názvů, v podstatě všechny parky ve Španělsku se jmenují Alameda. Ta místní se nachází kousek od centra města a procházka sem rozhodně stojí za to! Díky všudypřítomné vlhkosti je park krásně zelený, stromy jsou obrostlé mechem a vypadá to tu jako v pohádce. Celý rok tu něco kvete, dokonce i v zimě, kdy nádherně rozkvetou kamélie. A v létě se ve stínu stoletých stromů krásně odpočívá. A jako bonus, je odtud překrásný výhled na centrum města a samozřejmě i na katedrálu. Park je krásný v kteroukoli denní dobu a dokonce i večer, kdy je pěkně osvětlený, takže se tu vůbec nemusíte bát. Nabízí i mnoho dalších atrakcí, třeba strom, který zasadila Eva Perónová, lavičku se zvláštním akustickým efektem, kavárnu, ze které vyrůstají stromy, nebo sochu dvou Marií i s jejich smutným příběhem.
Památník na kopci Monte do Gozo věnovaný všem poutníkům.
Když už jsme v Santiagu, nesmíme vynechat aspoň symbolickou procházku na Monte do Gozo, kopec nad městem, odkud je krásný výhled. Je to místo, kde poutníci na své cestě spatří poprvé Santiago a věže katedrály a vědí, že jejich pouť je téměř u konce. Odtud také pochází název kopce, který v překladu znamená něco jako Kopec radosti nebo potěšení. Do centra města zbývá necelých 5 km. Pokud to nedáte pěšky, můžete se svézt místním autobusem, který staví hned pod kopcem. Ale ještě se zajděte podívat na bránu Puerta de Europa, symbolický vstup do města pro poutníky, kteří tudy přicházejí. Na bráně jsou bronzové reliéfy slavných poutníků, kteří pouť absolvovali. Najdeme tam dokonce i jednu českou osobnost, která pouť vykonala a zapsala se tím do dějin! Nebudu vám prozrazovat, o koho jde, až přijedete do Santiaga, bude vaším úkolem tuto osobnost na bráně najít! (I když, pokud si pozorně přečtete tenhle článek, tak na to asi přijdete).
Skvělé tapas pro hladové poutníky.
Ale Santiago, to není jen pouť a historické památky, ale i skvělá gastronomie! Je to logické, poutníci přijdou hladoví a je třeba je dobře nakrmit, aby se posilnili na zpáteční cestu. Santiago je vyhlášené svými skvělými restauracemi a tapas bary. Určitě je vyzkoušejte, nebudete litovat! Od katedrály se vinou dvě paralelní ulice plné restaurací, které čekají na hladové poutníky. MŮJ TAJNÝ TIP Č. 2: S občerstvením moc dlouho neváhejte, protože v čase španělského oběda (14 – 16 h) a večeře (21 – 23 h) bývají restaurace plné, dokonce se před nimi tvoří fronty. Takže uděláte nejlépe, když půjdete na jídlo v typicky českých časech, kdy bývá ve španělských restauracích o poznání volněji, pokud tedy mají otevřeno. Některé španělské restaurace přes poledne zavírají, ale v Santiagu je jich hodně, které se již přizpůsobily zahraničním turistům a jejich stravovacím návykům, tak odlišným od těch místních.
MŮJ TAJNÝ TIP Č. 3: Pokud pojedete do Santiaga po vlastní ose, vřele vám doporučuji obrátit se na jediného (pokud vím) místního česky mluvícího průvodce Karla a domluvit si s ním prohlídku města, případně nějaký výlet do okolí. Je to můj kamarád, který zde žije již více než 20 let a Galicie se mu zaryla pod kůži. Ví toho o ní mnohem víc než leckterý z místních obyvatel a rád se s vámi o své vědomosti podělí. Vy, co jste Karla poznali, mi musíte dát za pravdu, že bez něj by Santiago nebylo ono. A určitě nezapomenete na jeho historky a příběhy, které umí tak krásně podat. Jeho nesmrtelná historka „Plavky z Paříže“ mi vhání slzy smíchu do očí kdykoli si na ni vzpomenu. Schválně se na to Karla zeptejte!
V Santiagu je spousta dalších památek, zajímavostí a tajemných zákoutí. A když už jste tady, rozhodně stojí za to prozkoumat aspoň kousek čarokrásné Galicie. Ale o tom zase někdy příště. Dnes se s vámi rozloučím pozdravem všech poutníků: „Buen camino!“ (Dobrou cestu!)
Tento článek byl publikován 24.10.2021 na webu v magazínu cestovní kanceláře Rady na cestu. Další zajímavé články z tohoto magazínu si můžete přečíst ZDE.
Jestli chcete jet do Santiaga se mnou, podívejte se na můj zájezd s CK Rady na cestu v příštím roce Svatojakubská cesta + SANTIAGO DE COMPOSTELA + MYS FISTERRA. Budu se na vás těšit!
A jestli plánujete cestu po vlastní ose a budete-li chtít, aby vás po městě provedl Karel, můžete ho kontaktovat na následující adrese: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Letecké spojení se Santiagem zajišťuje např. španělská letecká společnost Vueling.
Ubytování si můžete pohodlně zajistit přes internet, třeba přes booking.com.